O křečkovi
Pokud jste chovatel jistě o křečkovi víte vše potřebné.
Pokud nejste, a křečka buď chováte jako mazlíčka nebo se pro křečka teprve rozhodujete, měli by jste o něm vědět několik zásadních informací. Možná už nějaké informace víte a hledáte další, možná ale tápete a prozatím máte jen mlhavou představu - což nevadí, vždy je správný čas se rozhodnout být pro své miláčky tím nejlepším majitelem a zjistit si o nich to důležité :) (né jen, co jí a v čem je chovat, ale třeba i to z jakého místa pochází a tím pádem i více o jejich skutečném životě ve volné přírodě - a tím pádem jim i zpříjemnit život u vás :) )
Pro všechny z vás jsem se rozhodla napsat tuto informační část :)
Obsah:
Odkud křeček vlastně pochází?
Klimatické podmínky
Život křečka ve volné přírodě: Způsob života; Potrava (jak si křeček obrušuje hlodáky? proč potřebuje kolečko? křeček není býložravec); Denní perioda
Rozmnožování
Predátoři
fotografie z www.sciencenewsforstudents.org
A teď už ke Křečkovi Syrskému a jeho životě ve volné přírodě.
Odkud křeček vlastně pochází?
*Křeček Syrský (někdy též mylně označovaný jako Zlatý či Medvědí - podle barvy) jak už jeho jméno napovídá pochází ze Sýrie.
Křeček se v Sýrii vyskytuje především v zemědělských oblastech, kde se pěstují plodiny jako: ječmen, pšenice, čočka, cizrna a jiné nebo také různá zelenina.
Křeček Syrský je ve své domovině - ve "volné" přírodě považován za škůdce (škodí při pěstování zemědělských plodin). Z tohoto důvodu a také z důvodu velkého osídlování jeho přirozeného prostředí, křečků ve volné přírodě pomalu, ale jistě ubývá. Také z důvodu lehké záměny s velice podobným druhem Mesocricetus brandti je velmi těžké přesně odhadnout, kolik jich ve volné přírodě vlastně zbývá.
Křeček Syrský se v Sýrii vyskytuje na relativně malém území (vyskytuje se i na malém území v Turecku, kde je již ale považován za vzácného). Toto území se nazývá Alepská plošina.
Klimatické podmínky Alepské plošiny:
* Této oblasti vládne především polopouštní podnebí (nebo také stepní). Průměrná teplota se zde pohybuje v rozmezí 15-20°C srážky zde nejsou časté a objevují se především v rozmezí měsíce října-března. V zimních měsících zde najdeme i srážky sněhové. Z toho plyne, že křečci ve volné přírodě zimují (tzv. zimní spánek). Který, ale v našich podmínkách NENAPODOBUJEME.
Co to pro nás znamená?
(křečci chovaní u nás již jsou na naše teploty zvyklí, pouze dbáme na to, aby se při jejich chovu teploty nedostávaly pod 18°C a nad 25°C - samozřejmostí je v horkých letních dnech zajistit dobrou cirkulaci vzduchu v ubikaci a nejlépe při teplotě nad 25°C křečka přesunout do chladnější části domu/bytu).
Život křečka ve volné přírodě:
*Způsob života: Křeček Syrský je samotář, který vyhledává další křečky pouze v období páření.
Co to pro nás znamená?
(Nikdy nechováme více křečků pohromadě - i když to může vypadat, že se křečci snesou, je jen otázka času než mezi nimi začnou vznikat potyčky a začnou se napadat. Což je pro ně velice stresové.)
Křeček ve volné přírodě obývá hluboké nory. Křeččí nora může být dlouhá 1m - až neuvěřitelných 9m. Jeho nory bývají rozdělené na různé části. Část, kde má křeček spižírnu, kde spí, nebo např. kam chodí vykonávat potřebu. Obývá svou noru sám. Pouze v období rozmnožování obývá samice noru společně s mláďaty, která v období pohlavní dospělosti (od cca 4.-5. týdne) noru opouští a staví či hledají si vlastní.
Co to pro nás znamená?
(po přečtení těchto řádků je vám určitě jasné, proč se chovatelé i já snaží křečkovi zajisti co možná největší velikost ubikace - v našem případě min. 70x40x40 ).
*Potrava:
Křeček Syrský, jak se většina lidí mylně domnívá NENÍ býložravec. Je to všežravec. Ve volné přírodě se křeček živí nejčastěji obilovinami (podle toho co se zrovna na poli pěstuje), mladými výhonky, hmyzem, žížalami a věřím, že když najde uhynulé zvíře - rád si pochutná i na něm.
Co to pro nás znamená?
(pro křečka jsou komerčně vyráběné směsi většinou naprosto nevyhovující - např. barevné granule smíchané s lisovanými peletkami a pod. určitě nejsou vhodným krmením. Pro křečka doporučuji např. směs zrnin pro velké papoušky - raději bez ovoce - křečci jsou náchylní k cukrovce + pravidelně přidávat čerstvou i sušenu zeleninu, ovoce a několikrát do týdne bílkoviny v různých formách - my používáme: sušené rybičky, sušené larvy bource morušového, sušené krevetky, převařené nekořeněné maso, syrové domácí maso kde víme, že nehrozí kontaminace parazity; jogurt, tvaroh, psí nebo kočičí granule atd.)
* Křeček Syrský patří do řádu hlodavců - jeho přední zuby rostou celý život. To znamená, že si je křeček musí obrušovat - k čemuž přispívá druh jeho potravy nebo také stavění hnízda, které se skládá z různých druhů tvrdých travních stébel, větviček a dalšího materiálu, který si křeček musí sehnat.
Co to pro nás znamená?
(Křečkovi pravidelně dopřáváme větvičky různých stromů např.: vrbové, v menší míře březové, ovocné - jabloňové, špendlíkové, hrušňové a další - raději ne z peckovin- obsah kyanidu. Dále můžeme křečkovi dávat do ubikace seno, slámu či sušenou jetelinu.)
*Křeček se za potravou ve volné přírodě dost naběhá, najít ji a přinést do hnízda mu dá dost zabrat - proto to příroda zařídila tak, že křeček je opravdu vytrvalostní běžec a nalezenou potravu ukládá do lícních toreb - což mu zajišťuje, že se s nalezenou potravou nemusí ihned vracet do hnízda.
Co to pro nás znamená?
(běhání za potravou křečkovi nahrazujeme kolečkem o minimálním průměru 25cm - v menším by si ničil páteř!! - běháním v kolečku křečkovi nejenom zajišťujeme zábavu, ale také nahrazujeme přirozený pohyb při hledání potravy - který mu prostě v našich malých ubikacích zajistit nemůžeme. Křeček kolečko dokonce nemusí mít ani v kleci, ale je nutné ho křečkovi zajistit třeba před nebo po mazlení. Kolečko můžeme dát třeba do vysoké krabice ze které nevyskočí. Křeček se vám za to odmění dlouhým životem a dobrým zdravím.)
*Denní perioda:
O křečkovi se velmi často dočteme, že je to noční živočich... To ale není můj názor. Noční živočich je např. sova, která se probouzí za soumraku, celou noc loví, stará se o své peří a se svítáním se ukládá ke spánku.
Křeček oproti tomu vstává poměrně brzy - např. naši miláčci se (teď v dubnu) budí kolem 17-18h - (když se den pomalu chýlí ke konci, ne za tmy), hledá potravu, vrací se do hnízda, a takto to činní několikrát za noc s tím, že část noci prospí. Následně se probouzí zase k ránu (ještě v nočních hodinách) - hledá potravu, vrací se s ní do hnízda a tuto činnost několikrát opakuje. I přes den vidíme křečky vzhůru. Nejčastěji provozují hygienu svého krásného kožíšku, konzumují nalezenou potravu nebo chodí na záchod.
Takto to má křeček nastavené z důvodu menší pravděpodobnosti, že narazí na predátora - nazvala bych ho proto živočichem "soumračným"... Bohužel, před lidmi mu to nepomůže...
Co to pro nás znamená?
(Těm z vás, kteří křečka pořizují své malé ratolesti, která nevydrží, až se křeček sám probudí - a že se i přes den sám budí poměrně často - doporučuji VÁŽNĚ SE ZAMYSLET NAD TÍM, zda-li je pro vaše dítě křeček opravdu vhodné zvířátko!! Tím že křečka budíte, když nemáte, mu škodíte a výrazně zkracujete život.. což prostě vybízí k zamyšlení. Pro tyto z vás - bych doporučila pořídit: psa nebo kočku - stejně se o zvířátko budete starat převážně vy - pokud to situace nedovoluje prosím přemýšlejte třeba nad králíčkem, morčetem, dvěma potkany nebo třeba andulkou - ano i ručně dokrmená andulka je mazel)
Rozmnožování:
Křeček Syrský pohlavně dospívá velice brzy - a to ve věku 4-5 týdnů jeho života. Samičky mívají velmi krátkou za to častou říji - každý 4-6 den. Březost trvá průměrně 16 dní. Z tohoto důvodu může mít křeček ve volné přírodě poměrně velký počer vrhů ročně. Samice může mít až 16 mláďat. (Ze zdravotních důvodů to ale není vhodné. U našich milovaných mazlíčků se doporučuje, aby měla samice za svůj život 2 maximálně 3 vrhy.)
Predátoři: Jak již jsem se zmínila, Křečka Syrského ve volném prostředí nejvíce ovlivňujeme a ohrožujeme my lidé a naše zásahy do přírody. V Sýrii je křeček braný jako škůdce a vláda dokonce dotuje zemědělcům prostředky - tzv. rodenticidy - "pesticidy" pro hubení hlodavcům. Z toho plyne, že největším predátorem křečka syrského jsme my lidé.
Ostatní predátoři jako jsou dravci, psi a jiní jsou oproti nám lidem zanedbatelní.
zdroje:
https://cs.wikipedia.org
https://www.hlodavci.info
www.sciencenewsforstudents.org
a selský rozum :)